Politologie v praxi? Rozhovor s Tomášem Vlachopulosem - Junior Communication Specialist v BMW Group Czech Republic (autor Adam Pýcha)

Politologie v praxi? Rozhovor s Tomášem Vlachopulosem – Junior Communication Specialist v BMW Group Czech Republic

Může existovat nějaká spojitost mezi studiem politologie a komunikací na sociálních sítích pro jednu z předních světových automobilek? V dalším z rozhovorů, kde se věnuji uplatnění studentů politologie a střetu praxe se studiem, nám to osvětlí Tomáš Vlachopulos, který v současnosti zastává pozici Junior Communication Specialist v BMW.

Tomáši, ty se v současnosti věnuješ hlavně sociálním sítím. Můžeš mi to objasnit? Jak se to politologovi stane?

Za příležitost pracovat v BMW Group popravdě vděčím vedlejšímu produktu KPES, který je však zcela zásadní  social networking řečeno moderním slovníkem. Můj kolega a spolužák z Olomouce mne jednoho dne cca před dvěma lety oslovil s nabídkou účastnit se výběrového řízení na studentskou pozici Marketing Assistant, no a tak nějak se stalo, že jsem se postupně vnořil do světa komunikace do takové míry, že nyní jsem na pozici Junior Communication Specialist a starám se mj. o komunikaci značek BMW a MINI na sociálních sítích (a taky o pár dalších projektů spojených s komunikací, které ovšem nejsou tak atraktivní)…  

Zdá se mi, že jsi téměř nemohl nalézt obor, který by byl politologii vzdálenější. Dokážeš v praxi využít znalosti a zkušenosti, které ti dalo studium?

Čistě z politologie asi ne (i když častokrát si např. během krizové komunikace vzpomenu na tvorbu nic a přitom všeříkajících akademických position paperů apod.). Na druhou stranu, pořád se jedná o komunikaci a digitální prostředí je jen médium, nosič informace. Myslím, že jakékoliv studium rozvíjí komunikační schopnosti obecně.

Má v dnešním světě studium politologie své opodstatnění nebo by ses přikláněl ke skeptickým názorům, které humanitní obory odsuzují jako celek?

Na jedné straně máme vědy čistě přírodní (matematický, exaktní, kvantifikovatelný svět), na druhé straně jsou vědy čistě humanitní (filozofie, historie etc.) a někde uprostřed je trendem směřovat tzv. vědy společenské (politologie, ekonomie, sociologie, právo). Podle mého názoru je určitým definičním znakem rozvinuté společnosti, že dokáže rozvíjet všechny tři větve vzdělání. Nežijeme přece v preindustriální době, ale naopak v postindustriálním světě, který je mnohem komplexnější a složitější  a právě v takovémto dnešním světě mají všechny tři vědní rodiny své místo vedle sebe, nikoliv nad sebou. Nevidím smysl v utilitárním škatulkování a redukci vzdělanosti na životně nutné obory a ty ostatní.

Komu bys tedy studium politologie doporučil?

To je hodně individuální, ale v zásadě stačí dvě věci odhodlanost a schopnost logického myšlení. Logika a schopnost porozumět věcem a zasazovat je do širších rámců jsou klíčové pro zvládnutí studia politologie v akademické rovině. Odhodlanost dělat věci navíc a neustále se zlepšovat pak pomáhá s uplatněním v realitě pracovního trhu.

Nedá mi to a musím se zeptat… Když se nyní ohlédneš, šel bys studovat politologii znovu? Případně, zvolil bys úplně jiný obor, nebo se rovnou vrhl do praxe?

Stoprocentně bych šel studovat znovu. Žádný deficit v podobě chybějící praxe aktuálně nepociťuji kdo chce, ten zvládne určitý stupeň pracovních zkušeností načerpat souběžně se studiem. Naopak, během studia politologie jsem poznal mnoho inteligentních a inspirativních lidí, za což jsem upřímně rád.

Tomáši, děkuji ti za tvůj čas a přeji mnoho zdaru v životě pracovním a samozřejmě i osobním.

Linkedin:

https://www.linkedin.com/profile/view?id=196756819&trk=nav_responsive_tab_profile_pic