Politologie v praxi? Rozhovor s Ondřejem Bendlem – Junior Consultantem v eNovation s.r.o.

Politologie v praxi? Rozhovor s Ondřejem Bendlem – Junior Consultantem v eNovation s.r.o.

Minulý týden jsem publikoval první rozhovor, který měl přiblížit reálnou praxi a uplatnění studentů politologie. Na otázky mi odpovídala Miriam Faltová. V tématu, kdy zjišťujeme přínos studia v konfrontaci s praxí, chci nadále pokračovat. Dnes vám tedy představím Ondřeje Bendla, který zastává pozici Junior Consultanta ve společnosti eNovation.

Ondro, můžeš mi podrobněji přiblížit, co je náplní tvé práce ve společnosti eNovation? Primárně se věnujete evropským strukturálním fondům, je to tak?

Ano, máš pravdu, eNovation v prvé řadě pomáhá svým klientům získat veřejnou podporu. Ohnisko našeho zájmu leží v grantovém a dotačním poradenství (strukturální fondy v rámci ČR i mezinárodní dotační programy jako např. Horizont2020 či Eurostars), ale věnujeme se např. i veřejným zakázkám, investičním pobídkám či event managementu.

Nyní působíš na juniorské pozici. Předpokládám, že to neobnáší pouze kopírování papírů a zasílání předložených e-mailů.

Rozhodně ne, naštěstí jsem se kopírování vyhnul úplně, o to víc ale občas trpím u excelových tabulek. Jsem součástí poradenského týmu, který zpracovává projekty do strukturálních fondů i mezinárodních dotačních programů. České strukturální fondy se pomalu začínají rozjíždět, což pro mě znamená možnost spolupráce se zkušenějšími kolegy přímo při přípravě žádostí a jednání s klienty.

Kvůli předchozímu českému zdržení při čerpání jsem v uplynulých měsících poměrně rotoval a spolupracoval na rozličných úkolech napříč celou firmou. Konkrétně se jednalo např. o aktivity související s naším marketingem či péčí o stávající a případné budoucí klienty. Další velmi zajímavou zkušeností byla možnost spolupracovat při tvorbě projektové žádosti do programu Horizont2020, což je největší celoevropský dotační program podporující projekty zaměřené na výzkum a vývoj v EU.

To zní jako neustálé studium nových pravidel, nařízení a směrnic. Jak vypadá tvé vzdělávání?

Je fakt, že je třeba si udržovat přehled, navíc pravidla pro čerpání se v minulých měsících měnila a postupně vyvíjela do aktuální podoby. Čerpání nových informací probíhá většinou formou samostudia uvnitř firmy. Každý z kolegů má nějakou specializaci, v rámci níž ostatním dodává materiály, z nichž můžeme v případě potřeby čerpat. Navíc kolegové mají několik let praxe, takže mi vždy ochotně poradí a ukážou co a jak. Samozřejmě i tak si musím spoustu věcí vyhledat sám a porozumět jim. Velkou výhodou je, že firma v rámci nabízených benefitů podporuje vzdělávání zaměstnanců a mj. přispívá např. na jazykové vzdělávání či umožňuje studijní volno.

Pokud si dobře pamatuji, tak jsi jedno léto strávil na stáži na Velvyslanectví ČR v Londýně. Jednalo se o program v rámci studia, nebo pouze o tvou vlastní aktivitu? A následovali nějaké další přínosné stáže, které ti pomohli nalézt následně pracovní uplatnění?

Ano, v létě 2013 jsem stážoval na české ambasádě v Londýně a byla to skvělá zkušenost. Katedra nám v rámci programu stáží nabízela možnost uplatnění na MZV v Praze, o což jsem projevil zájem. V odpovědi mi přišlo, že chci-li zvýšit své šance na stáž, mám si namísto pražské centrály vybrat nějaký zastupitelský úřad ČR ve světě. Poněvadž jsem se tou dobou chystal na studijní Erasmus do Velké Británie, zkusil jsem požádat o stáž v Londýně a po kolečku příprav, životopisů a motivačních dopisů mezi univerzitou, ministerstvem zahraničí a ambasádou to vyšlo.

Následně, v zimním semestru 2013/2014, jsem byl na pracovní stáži Erasmus, která se odehrávala v evropském hospodářském zájmovém sdružení AccessEU. Kromě nutné byrokratické podpory ze strany zahraničního oddělení UPOL to byla zcela moje aktivita – firmu jsem si vyhledal, oslovil a domluvil si stáž.

Všechny stáže jsou podle mě určitě užitečné – člověku rozšíří znalosti, umožní poznat nové lidi, nová místa a různé styly práce. V neposlední řadě každá stáž rozšíří vaše znalosti a především všemožné soft skills.

Hodnotil bys studijní program v rámci oboru jako moderní a reflektující potřeby trhu?

Nemám moc rád toto zemanovsko-chládkovské (budiž mi ministerské křeslo lehké) škatulkování. Věřím tomu, že schopný a aktivní politolog může být úspěšnější a přínosnější než nějaký exaktní přírodovědec. Já jsem vystudoval politologii a evropská studia, nyní studuju mezinárodní vztahy. Záleží, jakou optikou se na to díváme – když budu přísný, tak společnost a trh potřebují pro své existenční přežití asi tak nula politologů či teoretiků mezinárodních vztahů a evropské integrace.

Na druhou stranu ve svém okolí vidím spoustu absolventů politologie, evropských studií, mezinárodních vztahů a dalších sociálněvědních disciplín, kteří jsou velmi schopní a s ohledem na mladý věk poměrně úspěšní, nebo alespoň spokojení se svým současným postavením. Lidi v těchto oborech mají dle mého názoru značně širokou paletu uplatnění. Musí tomu však jít naproti a nečekat, že jim něco spadne do klína samo od sebe. Když na sobě budou pracovat, tak pevně věřím tomu, že budou schopní adekvátně reflektovat potřeby trhu a neskončí bez práce.

Moc ti děkuji za tvé odpovědi a přeji mnoho zdaru v dalším studiu i práci.