Politologie v praxi? Rozhovor s Miriam Faltovou – asistentkou poslance PČR

Politologie v praxi? Rozhovor s Miriam Faltovou – asistentkou poslance PČR

Když někomu vysvětluji, jak jsem se skrze studium politologie dostal k pořádání hudebního festivalu, freelancingu a následně založení IT firmy, tak většinou jen valí oči. Při studiu oboru Mezinárodní vztahy a evropská integrace na Univerzitě Palackého v Olomouci jsem se stále setkával s dotazy, co dělá politolog, zda se stanu politikem a zda jsou humanitní obory vůbec potřeba.

Můj pohled je jasný. Studium vysoké školy mi přineslo tolik pozitivního, že ho navždy budu doporučovat. Nicméně jsem realistou a s odstupem času si uvědomuji, že nemusí být vhodné pro každého, a jako důkaz může svědčit můj odchod z navazujícího studia, kdy jsem cítil, že je nutné čas věnovat naplno praxi.

Napadlo mne tedy, že se zeptám svých známých, kteří také politologii studovali, co jim studium přineslo a jak se na něj s odstupem dívají. Jedná se totiž o informace, které jsem jako středoškolák výrazně postrádal a do studia jsem šel pouze s mlhavou představou o jeho průběhu a budoucím uplatnění.

Jako první mé otázky zodpověděla Miriam Faltová, která v současnosti působí v TOP 09.

Ahoj Miriam, většina lidí si asi nedovede představit, jak se člověk stane asistentkou poslance. Pomohlo ti v tom nějak studium politologie?

Pokud ti jde o studijní obsah, tak si myslím, že můžu KPES připsat velký kredit za to, co jsem se tam naučila a že jsem schopná to i uplatnit. Do TOP 09 jsem se dostala přes portál Youngpower, který poskytuje stáže studentům, takže mně to pomohlo i po té organizační stránce. Já sama jsem ale během studia snad ani nepřemýšlela o tom, že bych chtěla být asistentkou poslance či vůbec pracovat pro politickou stranu.

Škola mě směrovala spíše více v těch přidaných hodnotách jako například umět správně napsat článek či text, mít přehled o světovém politickém dění (a rozumět mu), a co teď nejvíc oceňuji, i když jsme na to nadávali snad všichni za studií, je znalost historického kontextu (takže díky, Jirko!).

Tvá práce zní téměř jako ideální uplatnění v rámci tvého vzdělání. Je to tak, nebo byla praxe úplně jiná?

No, jak se to vezme. Já mám hrozné štěstí, že jsem se dostala k poslanci, který má v gesci zahraniční a obrannou politiku a ještě je to místopředseda strany, tudíž můžu svoji práci dělat i v tom odborném duchu. Nedovedu si představit, že bych byla u poslance, který má v gesci hospodářskou či zemědělskou politiku. Zákonům se naučíte rozumět, ale politologa by zřejmě nenaplňovalo zabývat se regulacemi na trhu s ovcemi. Ještě před touto prací, když jsem byla na stáži v Celostátní kanceláři TOP 09, tak jsem se de facto dostala přímo do jádra volební kampaně, tedy volební analýzy byly téměř na denním pořádku.

Co se týče praxe, tak samozřejmě musíte vařit i to kafe, psát schůzky do kalendáře, zvedat telefony, číst noviny, psát k tomu komentáře, dělat tiskové zprávy, pak tu je správa on-line médií, příprava na schůzi Poslanecké sněmovny (přečíst a udělat výtah z důvodových zpráv), zpracovávat podklady pro psaní zákonů, vyhledávat témata, někam pořád jezdit atd. Když jsem to takhle sepsala, tak v tom echt politologa nevidím. Záleží na každém asistentovi, jak si co nastaví.

Mám pocit, že tě tvá současná práce opravdu baví, a určitě to doložíme nějakou fotkou z tvého Instagramu. Zajímá mě ovšem, zda v ní vidíš dlouhodobou perspektivu a možnost růstu. Kde vlastně může být Miriam Faltová za 10 let a kde vlastně chce být?

Na tuhle otázku strašně nerada odpovídám, protože přemýšlet nad budoucností není úplně nejlehčí. Práce asistenta poslance je sice různorodá, ale v praxi taky už konečná, protože žádný kariérní postup tam není. Když jste straník, tak je samozřejmě možný nějaký kariérní postup ve straně – což asi taky není cesta, kterou chci v dohledné době jít.

Ráda ale vypomáhám v Celostátní kanceláři TOP 09, tedy aparátu, teď například nastupuji na částečný úvazek do zahraničního oddělení strany. Pokud bys chtěl slyšet důvod, proč jsem vstoupila do strany, tak to bylo právě za účelem něco změnit. Já jsem předtím byla součástí nějakých nevládních projektů na ozdravení politiky, což bylo hrozně fajn, ale takhle se politika nedělá a nic moc tím nezměníš (můj názor, moje pozorování). Takže pokud chcete něco fakt změnit, tak jedině na tom hlavním bojišti, ne vedle. To víš, že mi vadí, jak se spousta lidí dívá na politiku a na politiky, a rozhodně mě nebaví pořád poslouchat to, že se stejně nic nezmění.

Co většině společnosti ale nedochází, je to, jak ta práce je sama o sobě náročná. Ale šíleně. A hlavně, nejedete tam za sebe, denně musíte dělat desítky kompromisů, vyjednávat, naslouchat, dělat stanoviska a pak to poslouchat od médií. A to jsme v opozici. Akorát mě to nevede k zoufání a uvažování o možném odchodu, ale snažím se to nějak zvrátit – třeba prací s mladými (projekty našeho think tanku TOPAZ). Na druhou stranu si myslím, že více semlít tě to může ve státní správě jako úředníka. A zprávy z ministerstev mi to jenom potvrzují. Omlouvám se, pokud to je nesrozumitelné, ale nejde to moc popsat slovy.

Tvá současná práce je opravdu pestrá, s přesahem do řady oborů. Lákalo tě někdy věnovat se politologii, řekněme, na plný úvazek a stát se akademikem, který se věnuje kupříkladu volebním kampaním?

Být akademikem na plný úzavek mě upřímně děsí. Byť výzkumy a psaní mě baví a práce politologů v branži si cením, nemyslím si, že by to byla práce pro mě.

Dovedeš si představit, že bys svou současnou pozici vykonávala kupříkladu po studiu ekonomie? Bylo by to vůbec reálné?

Jak jsem již jednou zmínila, pokud bych se chtěla zaměřit na jednu odbornou část poslanecké práce, tak by to samozřejmě šlo. Jinak nevím, jestli by sněmovní byrokracie ekonoma nějak zaujala.

Miriam, moc ti děkuji za čas, který jsi věnovala mým otázkám, a věřím, že pomohou řadě budoucích studentů politologie.

Linkedin:

https://www.linkedin.com/profile/view?id=268749667&trk=nav_responsive_tab_profile_pic