Jak se vyhnout pokutě 50 000 Kč při podání daňového přiznání? Zjistil jsem to za vás

Jak se vyhnout pokutě 50 000 Kč při podání daňového přiznání? Zjistil jsem to za vás

Tento týden jsem byl podávat přiznání k dani z nemovitosti. Protože si nedůvěřuji, tak jsem si vyčlenil jeden den na osobní návštěvu úřadu, abych vše prokonzultoval a měl jistotu, že jsem řádný poplatník. Zaměstnankyně finančního úřadu v Mnichově Hradišti byly neuvěřitelně milé a vstřícné. Za cca půl hodinky byl formulář připraven a já bych měl pouze čekat, až mi přijde daň. Narazili jsme ovšem na zajímavý problém. V kolonce datová schránka jsem vyplnil své ID. A tím to začalo.

Následovala krátká diskuze, kdy mi bylo řečeno, že sice mohu podat přiznání papírovou formu, ale dostanu pravděpodobně pokutu 2000 Kč. Obdržel jsem tedy doporučení, abych naskenoval přiznání a poslal ho skrze svou datovku. To mi přišlo jako relativně snadné řešení, byť jsem moc nechápal důvod pokuty. Při oskenování a zaslání datovkou se nijak neuspoří náklady a není možné ani strojové čtení dat. Následoval jsem tedy doporučení, ale raději jsem napsal rovnou na tiskový odbor MFČR, abych si vše ověřil a mohl se o svá zjištění podělit s čtenáři mého blogu.

Nejdříve hlavní závěry, které vám mohou ušetřit až 50 000 Kč:

  • Elektronicky musíte podat přiznání v případě, že máte zřízenou datovou schránku. Jinou možnost nemáte.
  • Seznam daní, kterých se to týká naleznete zde
  • Rozhodně nestačí oskenovat papírový formulář a zaslat úřadu. Vystavujete se stejnému riziku pokuty.
    • Pokuta je 2000 Kč vždy, ale může být až 50 000 Kč
  • Přiznání musíte podat elektronickou formou skrze Daňový portál
    • Doporučuji si zajít na úřad, zde si vyplnit klasickou papírovou formu a následně ji naťukat to elektronického formuláře

Mé dotazy na Ministerstvo financí ČR

Od přírody jsem zvědavý, napsal jsem tedy několik otázek na ministerstvo. Hlavně mě zajímalo, jak bude odůvodněna pokuta 2000 Kč, kterou považuji za zbytečně přísnou + jsem chtěl slyšet argumentaci ohledně vícenákladů spojených s klasickým papírovým podáním. Za odpovědi děkuji panu Mgr. Filipu Běhalovi. Reakce do tří dnů je myslím ukázkově rychlá.

1) Tato pokuta se vztahuje k jakým přiznáním mimo z nemovitosti či příjmu? 

Okruh podání, u kterých lze tuto pokutu využít, stanovují jednotliví správci daně. V souladu s § 74 odst. 4 daňového řádu správce daně na internetu zveřejní, u kterých podání se namísto standardního režimu odstranění vad podání použije režim, který toleruje nedodržení povinné elektronické formy podání s tím, že porušení této povinnosti je současně sankcionováno zmíněnou pokutou ve výši 2000 Kč. Tuto možnost zákonodárce omezil tím, že se musí jednat o některé z podání vymezených v § 72 odst. 1, tedy o tzv. formulářová podání jako je např. daňové přiznání, přihláška k registraci atd. Další podmínkou je skutečnost, že zákon musí u daného podání nařídit povinnou elektronickou formu.

Okruh podání, u nichž je nedodržení povinné elektronické formy sankcionováno touto pokutou, je vyvěšen na úřední desce GFŘ:http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-organy-financni-spravy/Seznam-podani-dle-74-odst-4-DR.pdf

2) Z jakého důvodu byla určena výše pokuty 2000 Kč? Neuvažuje se o jejím snížení?

Výše pokuty byla zvolena tak, aby měla dostatečný preventivní účinek. Tj. aby dokázala odradit subjekty od neplnění svých povinností, tedy předkládat vybraná formulářová podání v jiné, než povinné elektronické podobě. Pokuta do určité míry zohledňuje i dodatečné administrativní náklady vyvolané nesplněním této povinnosti, zejména náklady spojené s nemožností využít automatizovaného zpracování dat.

3) Proč je komunikace s úřady elektronickou formou vymáhána zrovna formou pokuty? Vzniká finanční správě nějaká škoda tím, že je přiznání podáno klasickou papírovou formou? 

Pokud je právní normou uložena povinnost, měla by logicky existovat i sankce za její neplnění (jinak nejde o normu ale spíše doporučení). Cílem takové sankce je zejména preventivně působit na adresáty dané normy, aby tuto povinnost dodržovali. Pokud je trendem poslední dekády rozvoj elektronizace, je logické, že roste počet případů, kdy je zákonem zakotvena povinnost komunikovat primárně elektronicky. Nedodržení této  povinnosti je možné sankcionovat cestou pokut či obdobných sankcí, anebo hrozbou neúčinnosti podání, což může být v konečném důsledku daleko přísnější následek, neboť může vyvolat vznik dalších sankcí (penále atd.). V daňovém právu se uplatňují oba uvedené modely.

Ke vzniku škody v právním slova smyslu při nedodržení povinné formy podání nedochází. Dochází tak pouze ke vzniku dodatečných administrativních nákladů na správu daní, což lze v materiálním smyslu považovat za „škodu“.

4) Jaké je stanovisko Ministerstva financí ČR k této pokutě? Probíhá v současnosti nějaký program, který by občany motivoval k založení datových schránek a následné větší elektronizaci?

Ministerstvo financí jakožto regulátor dané oblasti považuje ustanovení o pokutě za způsobilé naplnit požadavek na dodržování zákonné povinnosti učinit dané podání v elektronické formě. S ohledem na možnost správce daně vymezit okruh podání, u kterých se daný režim použije, je zajištěn flexibilní nástroj jak v budoucnu reagovat na případnou nefunkčnost takového modelu u jednotlivých typů podání. V tomto ohledu nejsou ze strany Finanční správy v současnosti plánovány žádné změny.

Otázka zakládání datových schránek spadá do působnosti Ministerstva vnitra. Ministerstvo financí v tomto ohledu neplánuje konkrétní kroky týkající se institutu datových schránek jako takových.